Psoriasis vulgaris neboli lupénka je onemocnění známé již od starověku. Nemocní touto chorobou jsou spodobňováni i na mnohých uměleckých dílech. Jedná se o onemocnění postihující kůži a její přídatné orgány, ale může postihovat jiné orgánové systémy např. klouby.
Lupénka se může vyskytovat v různých formách a na různých částech těla. Průběhem akutním s výsevem náhlým anebo dlouhodobě probíhajícím – chronickým s ložisky velkými ve stále stejné lokalizaci.
Lupénka také často postihuje kštici – tedy oblasti ovlasení její kožní část. Vidíme rudá plastická ložiska, která přestupují hranici ovlasené části hlavy (na obličej nebo na krk) a na nich nánosy droboučkých stříbřitých šupinek (pityriasiformní šupení). Lupénka se může omezit také pouze na oblast kštice nebo je postižení kštice součástí postižení celého kožního povrchu. Po dráždění šupinky jakoby odskakují drobné voskové kapky (fenomén voskové kapky), jestliže se šupinky postupně stírají pak ložisko krvácí droboučkými kapkami krve (Auspitzův fenomén) a ložisko se může objevit i v místě poranění (Koebnerův fenomén). Tato tři diagnostická kritéria pomáhají spolu s vyšetřením kůže pod mikroskopem (histologie) k přesnému určení choroby.
Ačkoliv onemocnění má velké množství příčin není infekční. Nemusíme se tedy bát kontaktu s postiženými místy a pomoci nemocným s ošetřením.
Léčba lupénky a péče
Léčba lupénky musí být komplexní. V první řadě se z ložisek odstraňují šupiny, aby účinné látky mohly proniknout do postižené kůže – zde se používají preparáty s kyselinou salicylovou, močovinou – ureou, olivovým olejem aj. Pak následují přípravky, které působí na srovnání množení buněk kůže (antimitoticky, antiproliferativně). Jsou to napříkladdehtové přípravky v různé koncentraci, cignolin, chrysarobin atd. K doléčení jsou vhodné kortikosteroidní přípravky a promazávací krémy či masti bez účinných látek (indiferentní externa). U léčby kštice se pak s výhodou užívají přípravky ve formě roztoků, vlasových tinktur, vlasových mlék. V této formě vyhovují ovlasené kůži a lépe pronikají mezi vlasy do nemocné kůže.
Kromě tohoto se i v oblasti vlasů využívá tzv. fototerapie neboli světloléčba. Většinou pomocí speciálních svítících hřebenů, které jsou na bázi UVA nebo UVB záření. Oba typy záření se mohou kombinovat a ještě doplňovat s účinnými přípravky např. dehty, cignolinem či psoraleny (léky, které jsou vesměs rostlinného původu a působí rovněž proti nadměrnému množení postižení buněk kůže – antimitoticky, antiproliferativně).
Jako na všechny formy lupénky působí příznivě klimatoterapie (léčba prostředím event. jeho změnou) např. pobyt u moře.
Protože ke zhoršení onemocnění může vést i stres, působí příznivě i pohoda, klid a uvolnění, jež tyto formy léčby provází. Všechny formy léčby je nutné vést odborným lékařem, protože je nutná přesná indikace (určení) množství a charakteru léku či léčebné metody.
V běžné denní péči se pak užívají šampony s minimálním obsahem dehtů ( 1%) nebo kyseliny salicylové pro udržení zaléčení ložisek. Možné jsou i šampony či kondicionéry s obsahem mořských solí.
MUDr. Karolína Kykalová
Institut estetické medicíny
