Klonování vlasů, přesněji klonování vlasových folikulů, patří již řadu let k nejdiskutovanějším směrům výzkumu v oblasti obnovy vlasového porostu. Přestože se o této technologii hovoří již od počátku tisíciletí, její praktické využití je dodnes předmětem intenzivního výzkumu. Cílem klonování vlasových folikulů je vytvoření nových vlasových jednotek pomocí buněčné terapie, a tím překonání omezení klasické transplantace vlasů, která je závislá na množství vlasů v dárcovské oblasti.
Biologické překážky klonování vlasových folikulů
Odborníci se při výzkumu klonování vlasových folikulů setkali s několika zásadními biologickými překážkami.
Prvním problémem je schopnost přimět buňky vlasového folikulu k tomu, aby se skutečně reprodukovaly a vytvořily plnohodnotný vlas. V praxi se často stává, že buňky sice vzniknou, ale jejich vývoj se zastaví dříve, než dojde k vytvoření vlasového stvolu.
Druhým významným problémem jsou kosmetická omezení této metody. Dosáhnout růstu vlasů na správném místě, v odpovídající hustotě, barvě a směru růstu se ukazuje jako mimořádně náročné. Výzkumníci zatím nejsou schopni přesně určit, kolik vlasů po implantaci buněk do pokožky skutečně vyroste, ani jakou budou mít kvalitu.
„Zatím neexistují žádná data ani studie, které by potvrzovaly, že kvalita vlasů vytvořených tímto způsobem bude srovnatelná s původními vlasy,“ uvádí Dr. Cooley a dodává: „Stanovit počet buněk, které lze získat při maximálním regeneračním potenciálu z původního vlasového vzorku, je rovněž velmi obtížné. Nikdo zatím neví, kolik generací nových buněk může vzniknout dříve, než ztratí schopnost vyrůst ve vlasy.“
Bezpečnost buněčné terapie
Další zásadní oblastí výzkumu je bezpečnost. Než se klonování vlasových folikulů může posunout do klinické praxe, musí být jednoznačně prokázáno, že implantace reprodukovaných buněk nepředstavuje riziko nekontrolovaného buněčného růstu nebo vzniku nádorového bujení.
Z tohoto důvodu je nutné hodnotit buněčnou terapii z mnoha různých hledisek, zejména s ohledem na dlouhodobou stabilitu buněk a možné zvýšení onkologického rizika.
Podle názoru Dr. Stenna by toto nebezpečí mělo být relativně nízké, protože implantované buňky pocházejí z těla samotného pacienta. Přesto je nutná dlouhodobá klinická validace.
Etické a společenské otázky
I když se budoucí diskuse pravděpodobně nebudou týkat samotné zákonnosti klonování vlasových folikulů, již dnes se objevují etické otázky týkající se smyslu této procedury. Někteří odborníci považují obnovu vlasového porostu za čistě estetickou záležitost.
Na druhou stranu může mít tato technologie významný přínos například u dětí nebo mladých lidí trpících výraznou ztrátou vlasů v důsledku onemocnění. Možnost obnovení vlasového porostu jim může pomoci překonat sociální a psychologické bariéry, upozorňuje Dr. Stenn.
Zároveň poznání mechanismů, které umožňují vznik nové struktury vlasového folikulu, může přispět k výzkumu regenerace jiných typů tkání, například oční nebo plicní.
Finanční náročnost
Výzkumníci se dosud neshodují ani na budoucí ceně této technologie. „Rozhodně se nebude jednat o levnou záležitost, alespoň ne v počáteční fázi. V průběhu času by se však mohla stát dostupnější,“ uvádí Dr. Stenn.
Dr. Cooley souhlasí s tím, že na začátku bude klonování vlasových folikulů pravděpodobně výrazně dražší než standardní transplantace vlasů, možná až pětinásobně. Na druhé straně by tato metoda mohla nabídnout podstatně vyšší potenciál obnovy vlasového porostu. Zatímco při klasické transplantaci lze obvykle získat přibližně 4 000 až 5 000 vlasů, buněčná terapie by teoreticky mohla umožnit vznik desítek tisíc nových vlasů.
Kdy by mohla být technologie dostupná
Odborníci se shodují, že klonování vlasových folikulů stále vyžaduje rozsáhlý další výzkum. „Můj odhad je, že během následujících pěti let bude tento proces dostatečně prozkoumán. Dalších pět let poté by mohl být dostupný i pro širší veřejnost,“ uvádí Dr. Cooley.
Posouzeno: Angela Christiano, PhD, a Ken Washenik, MD, PhD
Zdroj: © Healthology, Inc., 2005 / aktualizovaný odborný překlad vlasy.cz
