Používání chemických barev se datuje k roku 1909, kdy francouzský chemik Eugéne Schuller vynalezl první chemickou barvu. V tom samém roce uvedl na trh barvu Dream blond a éra peroxidových hereckých hvězd mohla začít. První barva na vlasy využívala účinek peroxidu vodíku a amoniaku. Ty se mimochodem používaly ještě donedávna.
Barvy na vlasy. Rozdělení a vlastnosti
- Přírodní barvy: mají limitovanou škálu barev, nepoškozují vlasy a jsou rychle smývatelné, většinou je nelze kombinovat s chemickou barvou. Permanentní barvy: jejich předností je velký výběr barev, vysoká trvanlivost a 100% krytí. Obsahuje 6–12% peroxidu vodíku. Vlasy je potřeba při odrostech dobarvovat. Může dojít k podráždění pokožky.
- Semipermanentní barva: patří sem smývatelné barvy – po několika umytích šamponem, avšak nikdy zcela nezmizí! Poměrně široký výběr barev. Stupeň intenzity krytí 15–50%. Obsahuje cca 1,9% peroxidu vodíku, díky čemu vlasy méně poškozuje. Může dojít k podráždění pokožky.
- Metaloid: barvy obsahují soli kovů. K barvení však dochází postupně. Nepoškozují vlasy, ale jsou toxické po požití. Používají se k dosažení pouze tmavých odstínů. Využívají je hlavně muži.
- Smývatelné barvy: snadno se vymývají – už po jednom umytí šamponem. Nacházejí se ve formě barevných pěnových tužidel, řasenek apod. Poměrně široká škála barev včetně extravagantních odstínů.
Nejčastěji používanou přírodní barvou je henna. Získává se z rostliny Lawsonia inermis a je známá už celá tisíciletí jako dekorativní orientální prostředek, který je kromě barvení vlasů užíván také k obarvování řas a vousů. První zmínky o obarvování vlasů pocházejí ze starého Egypta, avšak tehdy mělo barvení vlasů čistě praktický význam – zakrýt první šediny. Henna na rozdíl od chemické barvy, neproniká do nitra vlasu, ale obalí ho, čím dokonale odráží světlo. Měděné odlesky na černých vlasech byly výsledkem používání henny.
Mezi barvami dominují permanentní barvy. Pronikají dovnitř vlasu a mají dlouhotrvající efekt. Současné permanentní barvy obsahují látky s dokonalým 100% krycím efektem a dosahují rovnoměrný barvící výsledek. Tyto barvy se často míchají s peroxidem vodíku, který zbaví vlas pigmentu a poté dochází k jeho zabarvení. Pokud si přejeme dosáhnout světlejší odstín než je přirozená barva našich vlasů, je potřeba zvolit silnější koncentraci peroxidu – zpravidla 9%. Takovým barvám se říká oxidační. Kromě toho však obsahují i látku parafenylendiamin, která vyvolává alergické reakce. Obvykle se projeví až po opakovaném použití barvy, proto je nutné připravenou barvu nejdříve otestovat na malé části kůže.
Semipermanentní barvy, jsou ideální pro domácí použití, neboť jejich aplikace je mnohem jednodušší a neosahují tak silné chemické látky. Patří sem barvy ve formě šamponů, které vlasy obarví pouze na několik umytí. Vlasy však můžeme pouze ztmavit, nikoli zesvětlit (blond tedy nedosáhneme). Jejich krycí schopnost není tak vysoká jako u chemických barev a pohybuje se v rozmezí 15% – 50%. Jsou řešením pro ty, kteří rádi experimentují.
Metalické, kovové vlasové barvy slouží k získání tmavých odstínů. Využívají je zejména pánové pro zakrytí prvních šedin. K tmavému zabarvení však dochází postupně. Tyto barvy obsahují soli kovů, které vlasy nepoškozují, protože zůstávají na povrchu a nepronikají do nitra vlasů. Přidávají nejen do speciálních roztoků, ale i do některých šamponů.
