Žijeme ve zvláštní době prahnoucí po dokonalosti všeho. Dokonalý muž náruživý milovník s výjimečným kouzlem a přitažlivou vizáží, krásná dlouhovlasá brunetka se smyslně se vlnícími krásnými vlasy. Jenže co když nám právě tyto znaky krásy chybí?
Kožní štěpy v historii
První pokusy s přenosy kožních štěpů byly činěny již před 2. světovou válkou. Podrobněji byl postup zákroku rozpracován až v 50. a 60. letech profesorem Orentreichem v USA. Zpočátku se přenášely kožní štěpy o velikosti až 4mm, které obsahovali 10 až 20 vlasových folikulů. Dnes se spíše používají mikroštepy s 1–4 vlasy. Výsledkem používání velkých štěpů v průběhu 60 – 70 let byla hlava připomínající hlavu panenky nebo záchodové štětky. V 80. letech byly postupně nahrazovány metodou miništěpů a mikroštěpů a napravily tak svou kosmetickou reputaci.
V roce 1995 se začala prosazovat nová metoda tzv. transplantace folikulárních jednotek (FUT – follicular unit hair transplantation). Ta vycházela z poznatku, že vlasy nerostou jednotlivě, ale ve skupinkách obsahujících jeden až čtyři terminální vlasy, jeden až dva velusové vlasy, k nim přidružené mazové žlázy, neurovaskulární plexus, musculus arrector pili a perifolliculum, který jednotku vazivově spojuje. Přenos těchto folikulárních jednotek umožňuje dosažení výsledku nejvěrnějšího přirozenému růstu vlasů. Proto je tato metoda v současnosti považována za nejvhodnější.
Transplantace vlasů u nás
V bývalém Československu se ojediněle prováděly transplantace v kosmetických ústavech v Praze a Bratislavě. Nejsou známy estetické výsledky, a tak se o obecnější rozšíření povědomí o možnostech transplantace vlastních vlasů postarala až nově vznikající soukromá zdravotnická zařízení.
Je tedy transplantace účinná?
„Na tuto otázku odpovídá již zmíněný pan profesor Orentreich, když přišel s termínem „dárcovská dominance“. Ten vystihuje důležitou skutečnost, že štěpy si na novém místě uchovávají růstové vlastnosti vlasů z původního místa, anepodléhají proto androgenetickému výpadu. Z tohoto důvodu lze tento zákrok považovat za účinný“, říká MUDr. Pavel Konařík.
