[wonderplugin_slider id=“25″]
Ve snaze pomoci více než 80 milionům Američanů postižených vypadáváním vlasů se vědci zabývají zkoumáním procesu známým jako klonování vlasů – nebo přesněji řečeno „násobení“ vlasových folikul. Uvedená procedura ve své podstatě znamená odběr vlasových folikulových buněk pacienta, jejich znásobení v laboratoři a následné vložení zpět do pacientova skalpu.
Biologie vypadávání vlasů
Porozumění procesu násobení vlasového folikulu vyžaduje základní znalost vlasové biologie. Vlasová cibulka (folikul) je živá část vlasu a je umístěna v kůži. Dřík je naopak viditelná část vlasu. Růst vlasů začíná na spodu vlasové cibulky, kde se buňky rychle dělí, vytvářejí keratin – protein, který tvoří střední díl vlasu.
Podle názoru americké akademie dermatologie je vypadávání vlasů způsobeno věkem, hormony a geny, které přešly buď z matčiny nebo otcovy strany, popřípadě z obou. Dědičné vypadávání vlasů se vyznačuje zmenšenými vlasovými folikuly a zkrácením cyklu vlasového růstu
Klonování vlasových folikul versus proces násobení
Klonování vlasových folikul nebo jejich násobení, je pouze idea (nebo záměr) založená na vědecké teorii, ale její provedení v praxi je zatím nemožné. Podle této teorie buňky vlasového folikulu, které jsou schopny umožnit růst dalších vlasů, by byly znásobeny v laboratoři a pak vpraveny do skalpu pacienta za účelem vytvoření nových vlasů. Tato procedura by umožňovala generovat vícenásobné, prakticky neomezené množství vlasových folikul. To je současně odpověď na otázku proč se jí říká „vlasové násobení“.
„Klonování vlasových folikul je ve skutečnosti matoucí termín“, vysvětluje Jerry Cooley z vlasového centra v Karle v Severní Karolíně. Samotné klonování totiž zahrnuje i vyprodukování identické genetické kopie živého organizmu.
„Klonování vlasových folikul je ve své podstatě inženýrství na úrovni buňky. Je to proces, který by představoval odběr části tkáně vlasové pokožky – kruhového tvaru o velikosti asi 2 milimetry, který by obsahoval folikulové buňky. Dalším krokem je nalezení způsobu, jak by se nechalo tyto buňky znásobit v laboratorních podmínkách s využitím buněčné kultury“, říká Dr. Cooley a dodává: „V živé kultuře se buňky dělí tak, že se jedna buňka rozdělí na dvě, dvě na čtyři a tak dále a následně se získá velký počet nových buněk.“ Výzkumníci by tyto buňky v jejich životaschopném bodu vývoje nechali vpravit do skalpu Z originálního vzorku asi 10 vlasů obsahujících 100 000 vlasových folikulových buněk, by tedy vzniklo několik milionů vyklonovaných buněk a po jejich přenesení by vyrostlo několik tisíc nových vlasů. Toto je však teoretický význam buněčné terapie, která musí být ověřena ještě dalším výzkumem.
Dr. Stenn dále říká: „Výzkumníci předpokládají, že přenos darovaných vlasů v ordinaci zabere pouze pár minut, avšak příprava vlasových míšků potrvá pár týdnů.“ Také Dr. Cooley souhlasí s tím, že „mezi odběrem prvních vzorků a konečnou dobou, kdy budou tyto buňky schopny přenosu, uběhnou řádově týdny. Je pravděpodobné, že jedno ošetření by úplně stačilo na pokrytí celé oblasti, kde došlo k výpadku vlasů. Další vypadávání vlasů si může vyžádat více ošetření.“
Autor: Heater Lindsey
Zdroj: volný překlad www.vlasy.cz
