Povrch lidského těla pokrývá kůže. U dospělého člověka dosahuje plocha kůže téměř dva čtvereční metry. Kromě samotné kůže, která je tvořena buňkami zvanými keratinocyty, jsou na kůži mimo jiné i útvary, které vznikly speciální přeměnou právě těchto kožních buněk, tyto orgány se odborně nazývají rohové deriváty epidermis. Patří k nim nehty a tělesné ochlupení. Nejvýznamnější částí tohoto ochlupení jsou právě vlasy.
kůže- podkoží
- podkožní vazivo
- povrchová fascie
- zárodečná vrstva kůže
- rohovatějící vrstva kůže
- vlas
- vlasový stvol
- vlasová cibulka
- vlasová papila
- dřeň
- kůra vlasu
- vlasová pochva
- mazová žláza
- sval – vzpřimovač vlasu
- potní žláza
Historicky sloužilo ochlupení zvířat k regulaci tělesné teploty. Tato funkce je u člověka potlačena. I když každý, kdo si nechá ostříhat svoji hřívu na krátko, pocítí, že je mu náhle na hlavě zima. Vlasy také chrání hlavu před účinky slunečního záření. Přesto ale je nejvýznamnější funkcí vlasů, funkce estetická. Vlasy slouží lidské rase jak k přitahování druhého pohlaví, tak i k vyjádření životních názorů a společenské příslušnosti.
To, co vidíme vyrůstat z kůže, se jmenuje vlasový stvol a ten je vytvořen z látky zvané keratin, jež je pozoruhodná svou elasticitou, pevností a velkou odolností proti působení různých chemických látek. U člověka je vlasový stvol po celé délce stejně silný a teprve na volném konci se ztenčuje a končí zaobleně. Část, která je v kůži, je vlasový kořen a kůže, která jej obaluje, se nazývá vlasová pochva, nebo folikul. Kořen se na svém konci rozšiřuje do vlasové cibulky. Proti cibulce se vyklenuje cévnatý výběžek, vlasová papila, která zajišťuje výživu vlasu.
Ve vlasové cibulce je zvláštní a velmi důležité nahromadění buněk (zárodečná vrstva), kde dělením vznikají nové buňky, z nichž vlas vyrůstá.
Pokud bychom vlas příčně rozřízli, zjistili bychom, že se skládá ze tří vrstev. Zevní vrstva se nazývá kutikula. Chrání vnitřek vlasu a je velmi pevná. Je složena ze zploštělých, zrohovatělých buněk, které vytvářejí do sebe zapadající sedmibuněčné prstence. Šest až deset vrstev kutikuly obepíná vnitřek vlasu jako manžety. S postupující vzdáleností vlasu od kůže vrstev kutikuly ubývá a vlas se roztřepuje. Kutikula má největší vliv na vzhled vlasů.
Těsně pod kutikulou (2) se nachází vlasová kůra – cortex (1). Vytváří převážnou část vlasu a určuje jeho elastičnost, pevnost, trhavost a sílu.
Ve středu vlasu se nachází kanálek vyplněný nepravidelně uspořádanou hmotou. To je dřeň, medulla. Její průměr se liší podle tloušťky vlasu. Některé vlasy ji nemají, nebo ji mají jen místy. Dřeň má význam u zvířat, buď jako tepelná izolace, nebo pomáhá stabilitě kožešiny. U člověka svůj význam ztratila. Dřeň se však spolupodílí na lesku vlasů, protože její nepravidelné uspořádání působí lom světla.
Od středu vlasové pochvy šikmo do kůže probíhá u každého vlasu malý sval. Při stahu způsobí napřímení vlasu a vytlačení mazu. Jeho funkce není ovlivnitelná vůlí.
Autor: redakce Vlasy.cz
