[wonderplugin_slider id=“40″]
Ubývají Vám vlasy? Cítíte se trapně mezi Vašimi vrstevníky, kteří mají na rozdíl od Vás hustou kštici? A nebo byste rádi vrátili pár let zpátky a doplnili ztracené vlasy? Pokud řešíte tyto otázky a uvažujete o transplantaci vlastních vlasů, tak Vám určitě tento článek napomůže při rozhodování.
Transplantace vlastních vlasů
Je v současné době jediná lékařská metoda, díky které mohou růst vlasy i na místech, kde již definitivně vypadaly. Podstoupení transplantace vlasů nevíc nevyžaduje po klientovi žádnou trvalou změnu životosprávy či nepřetržité užívání některých přípravků. Základním předpokladem pro dobrý pocit z prodělané transplantace je pochopit, co tato metoda může přinést a jaká jsou její omezení.
Čistě teoreticky by mohly být transplantovány vlasy z jednoho člověka na druhého, z dárce na příjemce, jako je tomu například u ledvin nebo srdce. Tento postup se však neprovádí a důvodem je naše imunita. Tělo nepřijme část jiného těla a postupně ji odhojí. Pacienti s transplantovanými orgány užívají léky, které snižují imunitu a zabraňují odhojování transplantovaných orgánů. To znamená celoživotní omezení a nebezpečí infekčních chorob a takovou cenu by asi nikdo nechtěl za transplantaci vlasů zaplatit.
Tělo ale odhojuje i umělé materiály. Aby mohla být určitá cizí tělesa (implantáty) vložena do lidského těla a neohrožovala příjemce, musí být vyrobena z velmi kvalitních materiálů a udržena ve sterilitě. Toho lze dosáhnout implantáty vloženými uvnitř člověka, které jsou navíc chráněny vnější bariérou. Při implantaci umělých vlasů probíhá neustálý kontakt s vnějším prostředím plným infekce, a proto bývá kůže v okolí umělého vlasu stále zanícena, následkem čeho se pak vlas z kůže uvolňuje. Proto musí jedinci s implantovanými umělými vlasy obzvláště dbát na hygienu.
Při transplantaci vlastních vlasů tato omezení a rizika nehrozí. Vlasy se chovají naprosto přirozeně a tak, jako by na novém místě rostly vždy. Jedinou podmínkou je dostatek vlasového porostu na jiné části hlavy, z kterého se odeberou vlasy a přenesou na postiženou část. Transplantaci vlasů tedy nelze provádět u mužů, které postihlo oplešatění celé hlavy. Naštěstí většina mužů neoplešatí zcela a vlasy na temeni a v týlu zůstávají do pozdního stáří. Právě v tomto místě se vlasy odebírají a přenášejí na postiženou kůži. Hlavní předností transplantace vlasů je skutečnost, že transplantované vlasy si už navždy ponechávají vlastnosti z původního místa odběru, takže nevypadávají. Třebaže se transplantací vlasů nedosáhne takové hustoty vlasů jako původně a vlasový porost bude řidší, výsledek může být velice efektivní. Výsledný efekt však závisí na barvě, tloušťce vlasů a charakteru lebky. Transplantaci je však možno několikrát opakovat a tak docílit efektu, který je zcela nerozeznatelný od původní hustoty.
Transplantací vlasů lze dosáhnout i zahuštění vlasů, a to nejen u mužů, ale i u žen. Samotnému zákroku předchází konzultace s lékařem, který zhodnotí, zda je transplantace vhodná a jestli lze očekávat žádoucí výsledky. Transplantaci by však měli podstoupit lidé, kde se proces vypadávání již zastavil a kteří netrpí nemocí, která ovlivňuje vypadávání vlasů. Je zde riziko, že by operace nemusela přinést výsledky.
Základní princip transplantace vlasů je velmi jednoduchý. Odeberou se vlasy z místa, kde jsou husté, připraví se na transplantaci do podoby štěpů, což je část kůže s kořínky, a potom se sázejí do otvorů na postižené ploše. Zde se vlasy přihojí a po nějaké době začnou růst. Nejčastěji první nové vlasy vypadnou, protože vlasová cibulka je přenosem stresována, druhé vlasy jsou potom již trvalé. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdříve po půl roce. Po této době lze také operaci nejdříve opakovat. Operatér by se měl snažit, aby transplantace nebyla na klientovi poznat. Ne všechny metody transplantace to zcela zaručují. Na některých pracovištích dodnes užívaná metoda, kdy se vlasy přenášejí v malých ostrůvcích, má za následek, že efekt zdálky je dobrý, zblízka to však vypadá jak kartáč nebo panenka. Proto se začala používat metoda mikroštěpů, kdy jeden mikroštěp obsahuje zhruba dva až pět vlasů. Díky této metodě není proběhlý operační výkon na vlasech poznat.
I když je poměrně hodně pacientů spokojeno po první transplantaci, optimální je stav po dvou až třech zákrocích. Samotný výkon probíhá většinou v místním umrtvení, v případě potřeby lze pacienta i celkově uspat. Po operaci je na hlavu přiložen obvaz, který se ponechává podle zvyklostí pracoviště. Stačí však obvykle jedna noc. Doba hojení je individuální, ale většina pacientů je po třech týdnech již zcela zahojena. Pooperační období se snáší dobře, jediným specifickým problémem je, že asi třetí den, pokud se operovalo nad čelem, oteče oblast kolem očí. Jedná se o přechodný stav, který netrvá déle než jeden den. Výsledek zákroku je trvalý.
Důležité pro rozhodování
Je nutné si uvědomit, že transplantace vlastních vlasů neřeší důvody padání vlasů a transplantovaná místa nemají nikdy takovou hustotu vlasů jako tomu bylo původně. Operaci by se také neměli podrobovat muži mladší 25 let a muži, u kterých se předpokládá, že u nich v dalších letech může dojít k rozsáhlé pleši. Potenciálním zájemcům doporučujeme nešetřit na této operaci a raději vyhledat operatéra, který má s tímto výkonem dlouholeté zkušenosti. Zhruba 50 % potenciálních zájemců je pro tento výkon vhodný a transplantace vlastních vlasů je pro ně dobrým a trvalým řešením.
Rozhodnete-li se podstoupit tuto operaci, je důležité si uvědomit, že zásah do vaší vizáže bude trvalý a proto dobře volte rozsah a místo vložení transpalntovaných vlasů, nepůjdou později beze stop odstranit. Často se stává, že si muži nechávají transplantovat vlasy do míst, kde by nikdy přirozeně vlasy neměli, i kdyby netrpěli nadměrným vypadáváním vlasů. Takový výsledek může později mrzet.
Transplantace a laser
Klient, který podlehne reklamě laserové operace, zaplatí více peněz za to, že chirurgovi ulehčí operaci a ještě si zmenší kvalitu hojení štěpů. Podstata laserové operace je v tom, že laserem lékař vypálí do kůže otvory a do nich potom zasadí štěpy. Má to pro něj tu výhodu, že operační ranky nekrvácí. Protože se však kůže v okolí otvoru poškodí teplem, je hojení štěpů horší. Něco jiného je působení na plochu po operaci tzv.„biostimulačním laserem“. Tento laser urychluje hojení a jeho použití lze doporučit.
