Trh s vlasy (prodej vlasů) patří nepochybně k těm nejzajímavějším na světě. I když většina lidí na hlavě přeci jen „něco“ má, jsou pravé vlasy nedostatkovým zbožím. Především ty evropské. Naopak indické a asijské vlasy jsou zatím stále poměrně snadno k dostání. A jak to vlastně v Asii chodí? Typickým zdrojem vlasů je například Indie. V chrámu známého pod jménem Balaji – na jihu indického státu Andhrapradéš – přicházejí věřící, aby se modlili. Za dítě, za svatbu, úspěšné zkoušky, uzdravení blízkých a také za růst vlasů, které později mohou prodat.
Klášterem projde týdně na sedmdesát tisíc poutníků, kteří po sobě zanechají na dvě tuny vlasů. Bujné kštice se pak prodávají na nedalekém obrovském trhu. Peníze pak chrám rozděluje do sirotčinců, nemocnic, škol. Poté putují vlasy na další zpracování. Většinou se všechno provádí ve velkých specializovaných továrnách, kde se vlasy máchají, čistí, obarvují atd. Bohužel ve velkých indických továrnách často dochází ke vzájemnému zamíchání různých vlasů, což rozhodně nepřispívá ke kvalitě finálních produktů.
V Indii se jedná o kvetoucí byznys. Je pravda, že vlasy získané z chrámů jsou zdrojem těch lepších a kvalitnějších vlasů. Ale surovina se dá získat i ve vesnicích. „Lovci vlasů“ sbírají to, co zůstane na hřebenech žen. Takovéto sbírání má neporovnatelně horší kvalitu, na které se podepisuje promíchaní vlasů. Odměnou pro dodavatelky jsou plastové hračky pro jejich děti nebo jídlo. Vlasy určené na výrobu paruk se po očištění třídí podle délky a vyvážejí se do dalších asijských států na finální zpracování. Dříve držely výrobní prim závody v jihokorejském Pusanu a Soulu. Dnes většina vlasů putuje do Číny, kde je pracovní síla stále velice levná.
Samotné paruky však mají tisíciletou tradici a byly v oblíbené především na královských dvorech. Známé je používání paruk již v starém Římě. Paruky se vyráběly z vlasů otrokyň a žádané byly především světlé odstíny vlasů jemné na dotek. Typy paruk však podléhají módnímu trendu. Katastrofou pro obchodníky byl rok 1972, kdy trh zaplavily umělé vlasy nejrůznějších délek a barev. Praktičnost a přirozenost však zvítězila a paruky z pravých vlasů se brzy vrátily na scénu. Za návrat pravých vlasů na trh vděčíme americkým dámám, kterých žádostivost po pravých vlasech způsobila převrat na trhu s vlasy a téměř úplně vytlačily umělé vlasy z trhu. Američanky jsou třeba za prodloužení vlasů evropskými vlasy ochotné zaplatit až třikrát tolik než tomu je u nás. Donedávna pocházely evropské vlasy převážně ze zemí bývalého Sovětského svazu. V dnešní době však ty nejkvalitnější vlasy již putují spíše do Moskvy a jiných velkých Ruských měst, kde je bohatá klientela která je ochotna zaplatit více než země západní Evropy. Nyní trh nabízí široké možnosti a je na každém z nás, zda vsadí na to nejlepší na trhu, nebo dá přednost levnějšímu zboží.
